Posílení bilaterálních vztahů mezi Českou republikou a Norskou zemědělskou univerzitou (NMBU)

Strengthening bilateral relations between the Czech Republic and the Norwegian University of Life Sciences

---

Program:
Fondy EHP a Norska

Číslo iniciativy:
EHP-BF10-OVNKM-1-009-2018

Oblast:
Bilaterální vědecká spolupráce

Zprostředkovatel:
Ministerstvo financí

Příjemce:
Agrovýzkum Rapotín s.r.o.

Partner:
Norwegian University of Life Sciences (NMBU)

Začátek projektu:
1. duben 2019

Konec projektu:
31. květen 2019

Poskytnutá dotace:
385 120 Kč

---

Popis projektu

Dvoustranná spolupráce obou partnerů spočívala zejména v měření emisí metanu z krav, výměně poznatků, ověřování a uvádění do praxe. Dále bylo studováno a diskutováno pochopení toho, jak bachorová mikrobiální populace reaguje na dietární manipulaci. IHA má více než 100 let zkušeností v oblasti výzkumu a vzdělávání v oblasti živočišné vědy a v posledních letech získala IHA znalosti a zkušenosti v měření metanu u krav pomocí techniky SF₆. Mezi hlavní plánované aktivity patřily metody průzkumného šetření, jedna krátkodobá technická studijní cesta a publikační činnost. Cílem technické studijní cesty bylo:

1. Metodologie průzkumného šetření

IHA rozsáhle pracuje na metodách vhodných pro hodnocení vlivu krmných strategií u skotu pro zmírnění emisí metanu do ovzduší. Cílem studijní stáže na pracovišti NMBU bylo praktické stanovení a demonstrace měření emise metanu u krav s využitím SF₆ techniky v rámci in vitro a in vivo pokusů.

2. Měření emisí metanu u přežvýkavců – technická stáž

S ohledem na sdílení a výměnu znalostí mezi oběma partnery projektu byly diskutovány otázky týkající se využití různých technik vhodných pro měření emisí metanu. V pokusné stáji pracoviště IHA byla prakticky měřena emise metanu u kanylovaných laktujících a zaprahlých krav s využitím SF₆ techniky.

Uvolňování metanu z trávicího traktu přežvýkavců patří mezi významné původce emisí tohoto skleníkového plynu ze zemědělství, což je důvod, proč je mu v posledních dvou desetiletích věnována celosvětová pozornost a hledají se různé přístupy výzkumu této problematiky. Vzhledem k tomu, že výživa zvířat má vliv na parametry bachoru, mohou některé strategie výživy přispět ke snížení emisí metanu do životního prostředí, aniž by to nepříznivě ovlivnilo produkci masa a mléka. Změna ve výživě však nesmí být toxická ani škodlivá pro zvířata, jejich produkty nebo životní prostředí. Protože tvorba CH₄ je dvoustupňový proces, existuje několik možností pro snížení emisí metanu, jako např. změny ve výživě krav nebo manipulace či inhibice mikrobiální populace bachoru za účelem snížení tvorby vodíku. Jak bylo prokázáno v některých experimentech, některé fytochemikálie mohou inhibovat methanogeny tím, že snižují počet prvoků v bachoru. Na téma vlivu biologicky aktivních rostlinných látek na methanogenezi u krav však byl publikován pouze omezený počet studií.